Hasiči z Olomouce a z Owensboro plánují společný výcvik

Jak konkrétně by mohl vypadat výměnný program spolupráce hasičů a následně i dalších složek integrovaného záchranného systému mezi Olomoucí a americkým Owensboro, se začíná pomalu rýsovat po návštěvě zástupců z našeho partnerského města na olomoucké radnici a stanici hasičského záchranného sboru. Po omezeních způsobených covidem se konečně mohlo naplno rozjet plánování na obnovení spolupráce a společných výcviků.

Velkým pojítkem mezi olomouckými a owensboroskými hasiči jsou manželé Katherine a Pavel Zbořilovi, kteří se poznali před sedmnácti lety v rámci skautské výměny mezi partnerskými městy. Pavel Zbořil, dřívější dobrovolný hasič z Doloplaz, je nyní v Owensboro profesionálním hasičem a také ambasadorem pro zahraniční spolupráci.

„Partnerství s Owensboro pro Olomouc vždy znamenalo mnoho příležitostí v nejrůznějších oblastech a věřím, že stejně tak je dlouholeté přátelství našich měst přínosem i pro vás. A to, že v tomto případě můžu použít slovo přátelství, mě skutečně těší,“ uvítal ve své pracovně Katherine a Pavla Zbořilovy primátor Mirek Žbánek. „Jsem rád, že můžeme navázat na dřívější kontakty a vztahy a vytvořit program, který bude přínosný pro vaše i naše profesionální hasiče, i ty dobrovolné.“

Spolupráci by mohla zahájit první, zatím formální návštěva organizačního týmu z Owensboro tady v Olomouci už na jaře příštího roku. Po vyjasnění všech očekávání a pravidel obou stran pak může odbor ochrany olomouckého magistrátu společně s místními profesionálními hasiči začít plánovat cvičení. „Ačkoli jsou ty systémy hodně rozdílné, nakonec se musí hasiči vždy popasovat se stejným živlem, ať už je to oheň nebo třeba zásahy při povodních a podobně. Věřím proto, že si navzájem mají co předat a spolupráce bude přínosem pro naše i americké hasiče,“ říká vedoucí odboru ochrany Jan Langr. Podobu cvičení, které by potom mělo proběhnout na podzim příštího roku, si hasiči navzájem ujasní v průběhu plánovaní. „Trénujeme hašení v uzavřených prostorách, máme skvělé potápěče i lezce. To bude záležet na rizicích, se kterými se vypořádávají hasiči v Owensboro. Nemělo by smysl připravit cvičení, které bude sice zajímavé, ale které pak v praxi vlastně vůbec nebudou potřebovat,“ dodává náměstek krajského ředitele pro IZS a operační řízení HZS Olomouckého kraje Libor Popp, který manžele přivítal na krajském ředitelství a stanici v Olomouci.

Americká delegace se podívala na krajské operační a informační středisko, kde nahlédla do práce operátorů tísňové linky 112 a 150. Krátká exkurze pak pokračovala na stanici, kde si manželé prohlédli výjezdovou techniku a zásahové vybavení. Zároveň společně s vedením krajského sboru porovnávali záchranné systémy v obou zemích a hledali společné průsečíky. Návštěvu zakončili krátkým neformálním setkáním s výjezdovými hasiči a fotografií na památku. „Budeme se těšit na vaši návštěvu v Owensboro a věřím, že naše spolupráce bude přínosná pro oba sbory,“ pozvala na závěr Katherine Zbořil olomoucké hasiče do Kentucky.

Naznačila, že v dalších letech by se mohla spolupráce rozrůst i do dalších odvětví integrovaného záchranného systému. „Za deset let tady můžeme mít krásnou výměnu a spolupráci mezi zdravotníky, záchranáři, hasiči i policisty,“ věří Katherine Zbořil.

AMERICAN FIREFIGHTER Z DOLOPLAZ

Jako sedmnáctiletí se potkali Pavel a Kateřina, přesněji Katherine, a to díky skautské výměně mezi partnerskými městy Olomouc a Owensboro. Po mnoha životních peripetiích se Pavel Zbořil před sedmi lety do Spojených států přestěhoval a manželka Kateřina o něm mluví s obdivem. Stal se z něj hasič!

„Před rokem jsem se v Owensboro potkal s panem primátorem Žbánkem. Domluvili jsme se na obnově spolupráce hasičů, je o ni oboustranný zájem. Hlavně na profesionální úrovni,“ potvrdil Pavel Zbořil.

Jeho kolegové se zajímají o českou, tedy evropskou, techniku, vybavení nebo taktiku při hašení požáru. „Oheň sice vypadá všude stejně, ale evropské stavby jsou jiné, převážně zděné nebo z betonu, u nás je všechno ze dřeva nebo kompozitních materiálů. Hoří to jinak, rychleji. A oheň se také chová jinak,“ řekl již Američan Pavel Zbořil. Pokaždé, když řekl u nás, znamenalo to v Kentucky, přestože pochází z Doloplaz.

V Česku nikdy jako hasič nepracoval, i když hasičem je od narození. Otec, děda, strejdové, sourozenci – všichni jsou dobrovolnými hasiči a někteří i profesionálními. Jako kluk prolezl hasičská auta, tahal hadice, soutěžil… ale je absolventem řezbářské školy a v Americe začínal ve firmě, která se zabývala vysokotlakým čištěním. „Teprve pak jsem si uvědomil, že mi ta hasičina chybí, i když to byl původně jen koníček. Nikdy bych neřekl, že se budu muset přestěhovat sedm tisíc kilometrů, abych se stal hasičem,“ přiznal.

Aby se stal profesionálním hasičem, musel zvládnout vysokou školu se speciálním zaměřením, udělat šestiměsíční lékařský kurz a projít náročnými fyzickými testy. Je totiž i záchranářem, hasiči mají v Americe jiný statut a je to žádané a respektované povolání.

„Čirou náhodou byl mým učitelem i hasič, který byl v Olomouci v roce 2000 na výměně a znal to tady. Po absolutoriu jsem se přihlásil do sboru v Owensboro i v celém okrese Daviess County. Napřed mě vzali na pohovor, druhý den mi volali s nabídkou práce,“ popsal Zbořil.

Dnes má za 24hodinovou směnu pět až patnáct zásahů. Požár ale není nejčastější důvod výjezdu, ze 75 procent je to zdravotnická záchranná služba, zbytek jsou nehody, požáry, povodně, technické pomoci.

V Owensboro zná Pavel Zbořil ještě dva Čechy. Jeden přišel do USA za prací, druhý studoval v Owensboro tělovýchovu na vysoké a už tam zůstal. Také to byl důsledek výměnného pobytu. Co mu „u nich“ nejvíce chybí, jsou Kofola a knedlíky. Češtinu si procvičuje hlavně díky stálému spojení s rodinou. „Volám si s rodiči a sourozenci. Jsem z pěti dětí,“ vysvětlil.

Fotografie