Před devatenácti lety postihla Českou republiku největší povodeň v epoše hydrologických pozorování. Přírodní katastrofa mimořádného rozsahu postihla velké území Moravy a Slezska. Záplavy začaly 5. července, do 16. července bylo zaplaveno 536 měst a obcí v 34 okresech. Záplavy si vyžádaly 50 životů. Právě nyní si připomínáme přesně 19 let od neštěstí.
Na některých místech spadlo během tří dnů tolik srážek, co jindy za půl roku. Hladiny Odry a Moravy se zvedly až k úrovni pětisetleté vody. Za období od 4. do 8. července 1997 napadlo na Lysé Hoře 586 mm srážek. Přitom denní rekordní srážkový úhrn dosahoval 234 mm. Vysoké srážky pokračovaly i v dalších dnech. Nedostatečné retenční prostory společně s absencí účinných protipovodňových opatření na řece Moravě vedly k zatopení stovek měst i obětem na životech.
V oblasti povodí Moravy při povodni 1997 zahynulo 25 osob. Nejhůře dopadla obec Troubky u Přerova, kde zahynulo 9 lidí a totálně bylo poškozeno více než 300 domů. Celkové škody v povodí Moravy a Dyje byly odhadnuty na více než 20 miliard. Z téměř 4 tisíc kilometrů toků, které byly ve správě Povodí Moravy, s.p., byly červencovou povodní zasaženy dva tisíce kilometrů toků. Záplavy nevratně změnily vzhled vesnic a měst. K zemi šly stovky venkovských domů.
Od povodní z roku 1997 Povodí Moravy, s.p. realizovalo desítky významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky drobných úprav a staveb. Mezi nejvýznamnější a největší patří realizace I. etapy protipovodňové ochrany Olomouce, na kterou navázala realizace II. etapy. Aktuálně Povodí Moravy připravuje II. B etapu, která představuje investičně nejnáročnější stavbu při přípravě protipovodňových opatření Olomouce. „Povodně vždy byly a také budou. Větším povodním nelze zabránit, je možné se však před nimi chránit a zmírňovat tak jejich následky. Povodí Moravy doposud realizovalo výstavbu protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy v celkové hodnotě přesahující tři a čtvrt miliardy. Připravujeme miliardovou investici proti povodním v Olomouci, uzavřeli jsme dohodu o realizaci protipovodňových opatření s Brnem. Ochranu obyvatel a měst před povodněmi aktuálně chystáme v Přerově, Lipníku, Troubkách, Uherském Hradišti, Kunovicích i Uherském Brodě,“ popisuje plány Povodí Moravy, s.p. generální ředitel Jan Hodovský.
Jednou z nejcitlivějších oblastí z hlediska ohrožení povodní je povodí Bečvy. Právě zde Povodí Moravy připravuje komplex protipovodňových opatření, který má zabránit průchodu extrémních povodní. Součástí opatření proti velké vodě se má stát vodní nádrž Skalička. Ta bude sloužit jako významný prvek také v boji proti opačnému extrému, který oblast sužuje – suchu. „Obyvatelé obcí výstavbu nádrže přijímají jako nezbytný krok, který je potřeba učinit, aby řada měst a obcí podél řeky byla ochráněna před velkou vodou a aby bylo možné využívat vodní zdroje i v době dlouhodobého sucha. Tyto projekty totiž nechrání jednotlivce, ale deseti a stotisícové celky,“ uvádí Jan Hodovský.
Efektivita vodních nádrží při zvládání povodní se projevila například v povodí řeky Dyje během dalších extrémních povodní z let 2002 a 2006. Na rozdíl od katastrofálního průchodu povodně na řece Moravě, kde vodní nádrže chybí, se povodí Dyje dokázalo s přívaly velké vody vyrovnat o poznání lépe. Před většími sídelními útvary jako je Brno (VD Vír a Brno) a Znojmo (VD Vranov a Znojmo) existuje alespoň jedna vodní nádrž s požadovaným retenčním objemem, která dává možnost oddálit a snížit kulminaci povodně.
Petr Chmelař
tiskový mluvčí, vedoucí útvaru vnějších vztahů a marketingu, Povodí Moravy, s.p.
T +420 541 637 319 M +420 606 044 895