Hasiči radí před topnou sezónou

Na začátku topné sezóny přichází Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje s upozorněním na úskalí spojená s používáním topidel, kouřovodů a topných systémů.

Začala topná sezóna

I když podzim teprve vystrkuje růžky a zima je za dveřmi, měli by majitelé nemovitostí již myslet na zadní vrátka a připravit své budovy na nastávající topnou sezónu. Počet požárů způsobených špatnou instalací, provozem či zanedbanou údržbou topidel a odtahů spalin na území České republiky rok od roku stále stoupá. Zároveň s tím vzrůstá škoda způsobená těmito požáry.

Právě nyní, před začínající topnou sezónou je čas se zamyslet a překontrolovat skutečný stav topidel, kouřovodů a komínových těles. Proto přijměte pár následujících rad, abyste se nejen příjemně ohřáli, ale také prožili krásné chvíle s rodinou nebo přáteli.

Vždyť požár v sychravě chladném podzimním a nebo mrazivě zimním období znamená pro vás a pro zasaženou budovu nepříjemné dlouhé chvíle, kdy se opravuje požárem zničená kotelna, komín, střecha a nebo v horším případě shání nové bydlení.

Čím začít? Kontrolou skladování paliva, a to hlavně uhlí a zbytků dřevní hmoty (piliny a kůry). Zde hrozí už v tuto dobu nebezpečí samovznícení. K tomu jsou náchylné především horší druhy uhlí (hnědé, lignit a brikety). Proces samovznícení uhlí podporuje skladování ve větších hromadách (u uhelen rodinných domků je kritická hranice 1,5 m výšky), dále vlhkost, nestejnoměrná zrnitost (např. kusové uhlí + prach) a přítomnost zbytků dřeva a pilin. Skladovací plocha musí být před naskladněním řádně vyčištěna a nenavlhlá, stěny uhelny řádně omítnuté (cihlová drť prokazatelně urychluje proces samovznícení). Uhlí skladujte odděleně od ostatních paliv. V jeho blízkosti zamezte umístění zdrojů tepla – rozvody trubek od ústředního topení, páry nebo teplé vody. Pozor na zatékání vody do uskladněného paliva. Při naskladnění nově dovezeného paliva kontrolujte, zda nedochází k nárůstu teploty. Kontroly by měly probíhat u nově dovezeného paliva každý den, později v týdenních intervalech. Samovznícení se projeví vytvářením vodní páry (nejvíce viditelné v ranních hodinách), dýmu (pozor na jedovatý oxid uhelnatý) nebo zvýšením teploty. Při prvním zpozorování zvyšující se teploty (40 – 50 0C) proveďte ochlazení uhlí přeházením nebo přenesením na volné místo, kde se rozprostře do vrstvy vysoké 0,25 – 0,5 m a nechá vychladnout.

Dalším nebezpečným úskalím je provoz tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů. V čem? Především neroztápějte kotle na tuhá paliva pomocí hořlavých kapalin. Pečujte o to, aby se neodkládaly předměty, popř. materiály z hořlavých hmot na tepelné zařízení (samotné spotřebiče a kouřovody) a nebo v těsné blízkosti, kdy hrozí pád těchto předmětů na horký povrch. Tento nešvar se vyskytuje hlavně při snaze co nejrychleji vysušit oděv nebo obuv. Požaduje-li to výrobce, dbejte na to, aby roztopená kamna, zapnuté elektrické nebo plynové spotřebiče nebyly ponechány bez dozoru. Údržbu spotřebičů provádějte v souladu s technickými požadavky výrobce topidla. Plynové spotřebiče nechejte určitě zkontrolovat přes odborný servis – většina výrobců uvádí minimálně 1 x za 3 roky – pro firmy je tato lhůta závazná. A co my obyčejní obyvatelé – určitě se vyplatí nechat plynový spotřebič prohlédnout, vyčistit a seřídit nyní, než v kožichu čekat na opravu v zimě.

Mějte na paměti, že zkontrolovaný a dobře vyčištěný a seřízený plynový spotřebič znamená nejen spolehlivější provoz a požadovaný výkon, ale i značnou úsporu paliva.

Dodržujte bezpečné vzdálenosti určené návodem na instalaci a užívání spotřebičů od stavebních konstrukcí, podlahové krytiny a předmětů z hořlavých hmot. Pokud tento návod není dodán spolu se spotřebičem, lze bezpečnou vzdálenost spotřebičů od hořlavých látek nalézt v Příloze č. 8 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Samostatnou kapitolou topidel jsou krby a krbové vložky na tuhá paliva. Je velkou módou u majitelů starších budov si je instalovat. Zde je nutno však doopravdy dát pozor na stav stávajícího komínového tělesa a na druh stropní konstrukce (většinou je dřevěná), pod kterými je spotřebič instalován.

A co komíny? Vzpomenete si ještě, kdy u Vás byl naposledy kominík? Pryč jsou ty doby, kdy kominík obcházel dům od domu a sám si hlídal svůj rajón. Dnes řádné čištění a kontrolu komínů si prostřednictvím kominické firmy musí zajistit majitelé objektů sami. Tím ovšem péče o komíny nekončí. Rovněž nesmíme zapomenout na volný a bezpečný přístup ke komínům, k jejich čistícím zařízením a spotřebičům paliv. Požádat kominíka o revizi komínu před připojením jakéhokoliv spotřebiče paliv ke komínu, před změnou otopného zařízení na ústřední nebo etážové vytápění a před zněnou druhu paliva. O výsledku kontroly musí kominík vystavit řádný doklad v souladu s vyhláškou MV č. 111/1981 Sb. s razítkem a podpisem, který bude obsahovat datum a konstatování, zda komín je (či není) schopen bezpečného provozu.

Lhůty čištění komínů dle vyhlášky č. 111/1981 Sb.

1. Komíny se spotřebiči na tuhá a kapalná paliva do výkonu 50 kW šestkrát za rok a s výkonem nad 50 kW čtyřikrát za rok.
2. Komíny se spotřebiči na plynná paliva do 50 kW, pokud jsou opatřeny komínovou vložku dvakrát za rok, do výkonu 50 kW pokud nejsou opatřeny komínovou vložkou šestkrát za rok.
3. Komíny se spotřebiči na plynná paliva s výkonem nad 50 kW čtyřikrát za rok
4. Jsou–li do komínů zapojeny spotřebiče paliv do výkonu 50 kW v rekreačních domcích a chatách, pokud nejsou užívány celoročně, nejméně jednou za rok

V posledních letech není výjimkou, že v důsledku spalování vlhkého (syrového) dřeva v kotlích na dřevo, kde dochází ke zplynování dřeva, došlo k silnému zadehtování komínového průduchu a následně ke vznícení sazí. I takovýto požár může znamenat pro budovu katastrofu, pokud ještě ponecháte hořlavé materiály (seno, slámu, koberce a čalouněnou část nábytku) na půdách v těsné blízkosti komínového tělesa. Minimální vzdálenost hořlavých látek je 1 m od komínového tělesa.

I popel z topeniště ukládejte vychladlý na bezpečné místo a do nádob z nehořlavého materiálu.

Nenechávejte nic náhodě a svou nedbalostí nevystavujte život svůj ani životy svých blízkých možnému požáru. O tom, že mnohá varování a prevence v této oblasti nedopadne vždy na úrodnou půdu, se hasiči přesvědčují dnes a denně.

Požáry komínů:

Bc.Ing. Vladimíra Hacsiková
tisková mluvčí HZS Olomouckého kraje
tel: 950 770 039, mobil: 721 810 541