Krizové řízení >> Orgány krizového řízení

Orgány krizového řízení

17. ledna 2019 (čt)

Problematika krizového řízení a činnost orgánů krizového řízení vychází ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů a SMĚRNICE MINISTERSTVA VNITRA č. j. MV-117572-2/PO-OKR-2011 ze dne 24. listopadu 2011, kterou se stanoví jednotná pravidla organizačního uspořádání krizového štábu kraje, krizového štábu obce s rozšířenou působností a krizového štábu obce.

 

Bezpečnostní rada statutárního města Olomouce

Bezpečnostní rada obce s rozšířenou působností je poradními orgánem primátora (starosty obce s rozšířenou působností) pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací.

Předsedou bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností je primátor. Má nejvýše 8 členů, kteří jsou vždy jmenováni primátorem.

Tajemníkem bezpečnostní rady je vedoucí odboru ochrany, který odpovídá za organizační a administrativní zabezpečení činnosti bezpečnostní rady.

Na jednání bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností se projednává a posuzuje stav zabezpečení a stav připravenosti na mimořádné události a krizové situace ve správním obvodu obce s rozšířenou působností.

Jedná se zejména o přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení, krizový plán, vnější havarijní plány, stav připravenosti jednotlivých složek integrovaného záchranného systému dislokovaných ve správním obvodu ORP, finanční zabezpečení, další dokumenty a záležitosti související s připraveností na krizové situace a jejich řešení.

Na jednání bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností mohou být rovněž přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na mimořádné události a krizové situace. Jednání bezpečnostní rady je neveřejné, pokud její předseda nerozhodne jinak.

Bezpečnostní rada je svolávána podle schváleného pracovního plánu na příslušný kalendářní rok 4x ročně (nejméně však 2x ročně) nebo na základě odůvodněné písemné žádosti některého ze členů bezpečnostní rady.

Rozhodnutí primátora a úkoly z jednání bezpečnostní rady jsou vydávána formou usnesení.

V případě, že jsou v bezpečnostní radě projednávány dokumenty charakteru utajovaných informací nebo dokumentů obsahujících zvláštní skutečnosti, řídí se jednání příslušnými právními předpisy. Tajemník bezpečnostní rady odpovídá za dodržování jejich ochrany, režimu evidence a manipulace s nimi.

Činnost bezpečnostní rady je upravena schváleným statutem a jednacím řádem.

 

Krizový štáb statutárního města Olomouce

Organizační struktura MMOl při mimořádné a krizové situaci Dokument PDF, 0.3 MB

Krizový štáb obce s rozšířenou působností je pracovním orgánem primátora pro řešení krizových situací.

V čele krizového štábu stojí primátor statutárního města Olomouce.

Členy krizového štábu statutárního města Olomouce (obce s rozšířenou působností) jsou:

  • členové bezpečnostní rady,
  • členové stálé pracovní skupiny.

Členy stálé pracovní skupiny krizového štábu jsou:

  • tajemník krizového štábu,
  • pracovníci Magistrátu města Olomouce (struktura krizového řízení je součástí schváleného organizačního řádu MMOl),
  • zástupci základních složek integrovaného záchranného systému a odborníci s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace

V roli tajemníka krizového štábu je (podobně jako v bezpečnostní radě) vedoucí odboru ochrany.

Krizový štáb projednává možnosti řešení krizové situace a navrhuje opatření primátorovi, a to zejména na základě podkladů členů bezpečnostní rady a stálé pracovní skupiny krizového štábu (dále jen „stálá pracovní skupina“).

Provedení krizových opatření v podmínkách obce při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí zajišťuje primátor. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu.

Stálá pracovní skupina při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě a připravuje pro jednání krizového štábu a pro primátora návrhy nařízení, návrhy doporučených opatření pro řešení krizové situace nebo mimořádných událostí, návrhy rozpracování opatření stanovených vládou, ministerstvem, krajem nebo jiným ústředním správním úřadem či ústředním krizovým štábem, byl-li svolán.

Primátor může použít krizový štáb též při řešení mimořádné události vzniklé ve správním obvodu obce s rozšířenou působností v případě, že koordinuje záchranné a likvidační práce, pokud jej velitel zásahu o koordinaci požádal (viz zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému).

Činnost krizového štábu je upravena statutem a jednacím řádem.

Vysvětlení základních pojmů dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.

Mimořádná událost

Mimořádnou událostí se rozumí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace

Krizovou situací se rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“).

17. ledna 2019 (čt)
© Statutární město Olomouc